Rozhovor s Dr. Helmutem Raiserem

Váš text začíná právě zde. Klikněte a můžete začít psát. Sed ut perspiciatis unde omnis iste natus error sit voluptatem accusantium doloremque laudantium totam rem aperiam eaque ipsa quae ab illo inventore veritatis et quasi.

Ea commodi consequatur quis autem vel eum iure reprehenderit qui in ea voluptate velit esse quam nihil molestiae consequatur vel illum qui dolorem eum fugiat quo voluptas nulla pariatur at vero eos et accusamus et iusto odio dignissimos ducimus qui blanditiis praesentium voluptatum deleniti atque corrupti quos dolores et quas molestias excepturi sint occaecati.

Helmute dovol mi tě přivítat na stopařském mistrovství IFH RSV2000. K tréninku a chovu Německých ovčáku náš vrchní představitel Dr. Helmut Raiser vyvinul jednoduchý koncept pro trénink psů v IPO. Plan A, B, C a D může být popsán jen pár slovy. Ale nad těmito tématy je vždy se psovody spousta věcí k prodiskutování a z tohoto důvodu mám na tebe pár otázek.

Plán A. Plán A je pozitivní posilování a znamená, že ukážete psovi nebe. Plán B je taktéž pozitivní posilování, ale je zde posilována víra psa, že může dosáhnout nebe. Plán C je negativní posilování, které psovi ukáže, že pokud se dostatečně rychle a silně nebude snažit dostat do nebe, pozná peklo. Plán D. Udržitelného výkonu psa dosáhneme, pokud máme zabezpečeno splnění cviku a pokud je pes připraven neustále se zlepšovat v každém cviku. A nyní k otázkám. Kdy začínáte trénovat psy s plánem A a jak dlouho v tomto plánu zůstanete?

Ještě k tomu začátku, kde si ty plány popsal. Prosím všechny, aby ta slova nebrala doslova. Žádal jsi o vzdělání a trénink. To jde spolu ruku v ruce bez toho, že by zde byla možnost k oddělení. Tento program říká, že je zde systém, který má k sobě návaznost. S tímto programem se začíná se štěňaty ve věku 8 týdnů. Zde ukazujeme psovi, jaké jsou jeho povinnosti, kde jsou hranice, učíme návyky v jeho sociálním prostředí. "tady je tady, ne znamená ne, jdi znamená jít atd." A pak tu jsou samozřejmě chování, které pes nedělá sám od sebe, ale které psa musíme naučit. Tady je začátek, kdy psa chci něco naučit. A později vlastně psa učíme jen více věcí, ale s těmi samými principy učení jako na začátku. Další otázky? :)

Pro sport je třeba pes s velkým drivem. Jaké motivace používáš, aby měl pes veliký drive?

Pokud budeme například mluvit o psech, kteří mají lovecký pud (míček, atd.). To je snadné. Musíš mít jen psa s potřebnou vášní, který dělá věci, které chce dělat, z jeho přirozených pudů, s kterými se narodil. A jediné, co pak potřebuješ je naučit se, jak to u psa zapnout a vypnout. Problémem však je, že jde zde spousta cviků, které musíme psa naučit a ani jedno z těchto cvičení nevyžaduje přímo jen velký drive. Pokud by pes sledoval jen jeho pudový cíl a měl tedy velký drive, nezískal by žádné body. Musíme tedy chování, jeho pudy a motivace tvarovat tak, aby nám to přineslo potřebné body. Toto je důvod, proč nepotřebujeme pouze psy s velkým drivem, ale také s inteligencí, adaptabilitou a psy, kteří chtějí udělat to, co my chceme. Stará škola by řekla, že pes potřebuje drive, pevné nervy a musí být adaptabilní. A proto, abychom psi něco naučili, tak máme mezi sebou směnný obchod. Pokud pes udělá to, co já potřebuji k získání bodů, tak já dám na oplátku psovi to, co on chce. A na začátku, aby pes pochopil, co po něm chceme, tak tady začneme s plánem A. Na samém začátku tedy musíme psa naučit, co je pro něj vlastně nebe. A není to jeho nebe, je to tvoje nebe, to ty chceš body. A naučíme psa, že pokud bude dělat to, co my chceme. Tak naše nebe se stane i nebem pro něj. V plánu A tedy psa stále odměňuji a odměňuji stejně, abych psa naučil, co po něm chci. A samozřejmě později chceme, aby pes toto chování dělal s vysokou intenzitou, ihned a perfektně. A toto je fáze, kdy začneme používat veškeré zbývající učební metody a postupy.

Sekundární posilovač je pro tebe klikr nebo je to něco jiného?

Ano, pokud mám odpovědět krátce.:) Klikr má několik výhod. Dříve se psovodi soustředili na chování, které u psa nechtěli, a snažili se tyto chyby napravit. A i nyní, když pracuji s lidmi ze sportu, se lidé soustředí pouze na to špatné. A já se je snažím naučit, že by se měli soustředit na to dobré a na to, co chci psa naučit a odměnit to chování, které chci. Naopak s klikrem v ruce se lidé soustředí na to správné chování. A nyní se tedy používá více pozitivní posílení než negativní posílení.. A negativní posílení dnes upravuje psa zpět do chování, které chceme. A pozitivní posílení je to, co opravdu tvoří učební proces. A tady je právě klikr velmi zajímavý a silný nástroj. Má pořád stejný zvuk, stačí se soustředit na požadované chování a zmáčknout klikr a poté máte spoustu času na to sáhnout si do kapsy a odměnit psa za požadované chování. Ale nemusí to být jen klikr, může to být i nějaké slovo, např. OK. Ale většina lidí nemá dostatečnou disciplínu pro používání slov. Pak je jednoduchý nástroj jako klikr velmi dobrý. A pak je tu další věc, která by měla stát za zvážení. Můžete být i moc hezká dívka, která má za zády kouče a trénink bude stál skvělý. Klikr bude mít trenér a dívka bude pouze odměňovat po zaznění klikru. Ale vtípky stranou. Jde o to, že takto ůže trenér mít velmi dobrý trénink i se psovodem, který výcviku nerozumí. Bude to fungovat skvělě, protože to učení je jednoduché. Psovod se pomalu učí, jak to udělat prakticky, trénuje timing. A timing je velmi kritický bod v každém procesu učení. Na začátku má spousta psovodů veliký problém s dobrým načasováním. Klikr je tedy velmi dobrý nástroj nejen pro psa, ale také pro psovoda.

Vrozené predispozice psa, jestli je pes zelený nebo šedý (rozdělení psů podle Helmuta Raisera, popisující silnější vrozené vlastnosti psa) je něco, co musíme respektovat v tréninku psů. Ale jak, jak mohu trénovat s šedým psem v plánu A.

Max von Stephanitz
Max von Stephanitz

Myslím, že toto skvěle popisuje Max Von Stephanitz, který již před 100 lety řekl: "Uměním v tréninku psů je vidět vrozené predispozice a využít je v tréninku". Neexistuje pes, který by byl čistě zelený nebo čistě šedý. Používáme pojmenování barvami proto, abychom se vyhnuli řadě neporozumění v popisování psů. Proto jsme vymysleli nová pojmenování. Ale neexistuje čistě šedý nebo zelený pes. Již dlouho i víme, že pokud se Vám nepodaří šedého psa přesunout do zeleného, neznamená to nutně, že budete mít silného psa. Dobrý pes použije šedou k tomu, aby získal zelenou. Nyní uděláme situaci, kdy šedého psa postavíme před konflikt a ten vždy povede k dvěma různým chováním: agrese nebo únik. Na jedné straně máme problém, kdy zelený pes v loveckém chování není konfrontován se strachem, ale to je něco s čím musíme počítat. Takže my potřebujeme balanc mezi zelenou a šedou. Pokud tedy máme psa, který má více šedé než zelené, tento pes má velikou intenzitu, ale je zde malá bezpečnost. A toto musíte balancovat. Minulý týden sem měl trénink se známým, kdy přišel s 14 měsíčním psem, o kterém říkal, že s ním nemlže nic dělat, protože i doma je stále v šedé. Samozřejmě, když sem se psa dotkl, pes na mě vyskočil a snažil se mě kousnout, ale bylo to stále ještě velmi velmi decentní chování. Nebylo to nějak silné na takto starého psa. A nyní přišel náš program, přidejme zelnou a naopak uberme šedou. Můžete sáhnout na psa, tím spustíte šedou. Pes plně reaguje šedě. Nyní můžete dát psovi kousnout, můžete si sním potahat, on zatáhne, já zatáhnu a tímto uvolníte to napětí do zelené. Učíte psa zákus, techniku a plnost a zároveň o učíte, jak z šedé udělat zelenou. Stoupnu si k psovi a vyvolám konflikt aktivním odebráním. Tím ještě navýším zelenou. Objeví se frustrace a šedá. V ten moment rukáv odkopávám. To budeme okapovat. Po 3 minutách se snižuje šedá, ale naopak stoupá zelená. Později vždy, když se objevím, tak se objeví šedá (vyštěkání), ale přeměním je na zelenou (lovení). Toto můžeme opakovat a po každé minutě uvidíte, jak dochází k balancování mezi šedou a zelenou. 

Přechod mezi plánem A a plánem B je plynulý. Ale spousta psovodů má problém s prací se psem v plánu B. Přizpůsobujete délku plánu B k uzrání v tréninku psů předtím než začnete s plánem C?

Nevím, jestli zcela rozumím, co myslíš. V každé literatuře se můžeš dočíst, že potřebuješ stovky až tisíce opakování. Žádný pes není tak hloupý. Pokud ukáži psovi něco, co chci, aby dělal, tak po jednom nebo dvou opakováních pes již ví, co má dělat. Myslím, že tady můžeme najít odpověď v samotné přírodě. Pokud uděláš jednu chybu, můžeš mít štěstí. Pokud uděláš tu chybu dvakrát, pravděpodobně jsi mrtvý. Pes je opravdu brilantní v klasickém podmiňování. To znamená, že on se perfektně učí určité situace a jak se v nich chovat. Pokud toto děláte v plánu A, ve skutečnosti to děláte velmi krátkou časovou dobu. Jsou tady však 3 cviky, které jsou typické proto, že je u nich plan A delší. Prvním je chůze, druhý je vyštěkání a třetí je stopa. V jiných cvicích bude plán A velmi krátký. Musíte velmi brzy hrát se svým psem Las Vegas. Naděje (očekávání) je ta nejdůležitější věc v životě. Plán A tedy musíte rychle opustit a naopak stále budovat delší a delší naději (očekávání). To však neznamená, že odměna (pozitivní posílení) přichází déle a déle. Nepravidelné odměňování nikdy nezapomenete. Pokud povýšíte naději (očekávání) pomocí plánu B do všech cviků, očekávání bude velmi silné a pes bude chtít stále pokračovat a žádat další cvičení. Toto se netýká již zmíněných cviků chůze,, vyštěkání a aport, kde po nich již není další série. Pokud se ale budeme bavit o poslušnosti na velmi vysoké úrovni, je zde série cviků, kde se navyšuje očekávání až po zaznění uvolňujícího signálu, který je sám o sobě odměnou (uvolnění je odměna). Díky tomu, že řadim jeden cvik za druhým, dosáhnu efektu, kdy pes pořád žádá další práci. V tomto posílám naději (očekávání), motivaci a pes je více ambiciózní. A to vše pes dělá technicky správně, dokud nezazní uvolňující signál. Ve stopě by toto vše bylo zničeno, kdybychom moc dlouho dělali s plánem A. Pes by se totiž učil sledovat jídlo a nikoliv šlápoty. A pokud už psa něco naučíte špatně, bude Vám trvat velmi dlouho dobu ho toto chování přeučit.To samé platí i u vyštěkání, vznikl by konflikt, který by vedl ještě k větší frustraci ve cviku. V poslušnosti, kde chybí část s agresí jako je v obraně, musíte být velmi opatrně s natahováním lekcí, které jsou delší a delší. Pokud sérii cviků budete dělat jen delší a delší, dosáhnete bodu, kdy už s Vámi pes nebude chtít dál pracovat. Nyní si musíš zvolit, zda použít negativní posílení, protože pes nepokračuje po cestě, kterou zná, anebo variabilní odměňování udělat kratší. A s tímto rozhodnutím musíš sledovat tři body. nejdříve se musíš podívat na genetický potenciál psa, jak je odolný vůči konfliktu a vůči frustraci. Toto je samozřejmě otázka věku psa. U německého ovčáka se agrese objevuje mezi 18 - 24 měsíci. Co myslím agresí, myslím tím to, že pes jde proti něčemu nepříjemnému. To je důvod proč vkládám aktivitu do šedé. Takže samozřejmě s tímto tedy je lepší začít pracovat u psů, kteří jsou mezi 18 - 24 měsíci staří. A třetí bod, který musíte sledovat je samozřejmě zkušenost psa, jak se učí atd. Samozřejmě pokud máte psa, který je modrý a který má nádhernou chůzi, kterou dnes tak lidé chtějí vidět. Tak pokud tohoto psa vystavíte konfliktu, ten se ihned vrátí zpět do chůze. U tohoto psa máte samozřejmě méně možností, protože tento pes nemá vnitřní nutkání. Vidí to každý den, kdy se třeba na obraně snažíme vyvolat konflikt u psa, s kterým se dělá příliš poslušnost každý den, například "k noze". Místo toho, aby frustraci z konfliktu dal do agrese (vyštěkání), vrátí se zpět do poslušnosti do cviku "k noze", který zná velmi dobře. Před 30 lety jsme vůbec nevěděli, jak se psi učí, tak jsme vyštěkání dělali přes různý nátlak, vyvolávali jsme agresi a tlačili psi až na hranici. A samozřejmě pravda je někde uprostřed. Takže my potřebujeme psa naučit nějaké technické věci, ale na druhou stranu potřebujeme i odolnost od psa. A odpověď na tvoji otázku, kdy začneme s plánem C. Začneme s ním tehdy, kdy pes ví, co má dělat. Pokud by jsi plán C použil u psa, který neví, co má dělat, tvého psa to zlomí. Pokud budeš mít psa, který je odolný, zlomí se technika a technické věci. A pokud máš psa, který je adaptabilní, zlomí se motivace. Pokud máš ale psa, který se umí učit a je dostatečně tvrdý a ví jak se má ve známých situacích chovat. V tomto případě díky plánu C dostaneš ještě více energie z práce psa. Více soustředěnou práci, lepší signál pro začátek cviku (povel) a větší výdrž při práci až do uvolňujícího signálu. Stěžejními prvky pro plán C je tedy genetika, učení a věk psa. Pokud vidíš cestu, jak přeskočit plán C, v tom případě se staneš nejlepším trenerém psů na světě.