Je můj pes dominantní?

Psí dominance je doslova fenomén mezi pejskaři a slouží k řadě výmluv psovodů, když se podivují nad psím chováním. Psí dominance je opravdu všude používána. Nedávno jsem se byl podívat na štěňata a pomoci při výběru a už u 7 týdenních štěňat se skloňovala dominance. Občas slyším, že klienta pes je určitě dominantní, a já se pak snažím vysvětlit, že tak to určitě není. Pes určitě neulehá ke spánku a celou noc nepřemýšlí, jak by nad celým domem přebral kontrolu. Tohoto způsobu učení není ani schopen.

Vypůjčím si z knihy Lidé a psi: Střet kultur od Jean Donaldsonové 10 nejobvyklejších situací, které jsou spojovány s psí dominancí:

  • kousání / agrese - zejména vůči členům rodiny
  • tahání na vodítku
  • znečišťování uvnitř domu, zejména když se jedná o postel
  • kousání cenných předmětů majitele
  • skákání při vítání a hrabání tlapkou
  • neuposlechnutí na přivolání
  • žebrání u stolu
  • chození dveřmi jako první
  • spaní na zakázaném nábytku
  • kradení jídla nebo prádla

Jak to celé vzniklo?

Celé je to postavené na pozorování vlků, jež jsou předci dnešních psů a mají společnou DNA z 99,2%. Na tom není nic špatného, běžně se pozorují právě předci daného druhu pro pochopení chování. Problém je, že pozorovaní vlci nebyli vlci z jedné opravdu rodinné smečky, ale vlci držení v zajetí, skládající se z jedinců různých smeček. Tam poté pro přirozené chování smečky není místo. V tomto prostředí se neprojeví přirozené chování, ale naopak chování způsobené frustrací a stresem. Bohužel vědci pozorovali toto chování, vydali řadu publikací pojednávající o tom, že vlčí smečka je plná agrese, dominantního chování a celou dobu je připomínáno každému členu smečky, kde je jeho místo.

A jak je to tedy doopravdy? 

Moderní technologie umožnila nahlédnout do tajů opravdové vlčí smečky a k překvapení všech po dominanci ani stopy. Vlčí smečka je perfektně fungující rodina, plná respektu a pochopení. Dospívající mladí vlci se buď stanou součástí smečky, anebo smečky opouštějí a snaží se založit vlastní. Vlčí smečka musí být zdravá a potřebuje každého jedince pro úspěšný lov kořisti. Napůl zbídačená smečka, která by se jen trhala na kusy by v přírodě moc dlouho nepřežila. Vlci dokáží být velmi drsní, ale to v případě lovu nebo obranného chování. Krom toho člověk není pro psa člen smečky, ale pouze mezidruhový sociální partner.

Dominantní agrese při výchově a výcviku...

Bohužel na základě výše popsaných publikací se psi začali vychovávat a cvičit na základě toho, aby se člověk stal tzv. vůdcem smečky. Je třeba si uvědomit, že pes je dokonalý sobec, který využije každé příležitosti, aby si svoji situaci vylepšil. Nedělá nikdy nic pro někoho jiného, vše co dělá, dělá jen a jen pro sebe. Bohužel si lidé neuvědomují motivace psa, a tak veškeré akce psa jsou snahou vyhovět psovodovi a vyhnout se případnému trestu, který může být fyzický nebo psychický. Například i takové sedni, kdy se tlačí na zadek psa, je jen snaha vyhnout se zmíněnému tlaku. Dominantní agrese je už pouhé křičení, zvýšení hlasu atd. V překladu je to, jako bychom na psa vrčeli. Splň nebo uvidíš! Bohužel je třeba si přiznat, že v tomto nepochopení a psychické šikaně žije drtivá většina psů. I v různých diskuzních vláknech lze přečíst rady typu: Pes na Vás vrčí u žrádla? Zavrčte na něj taky, řekněte, že je truhlík, když vrčí. A když je poslušný, misku mu dejte. Pochybuji, že pes umí česky a danému chování rozumí. Ale výchovu psů pomocí dominantní agrese, tedy podvol se a vyhov, někteří ovládají dokonale a dokonce je i proslavila...

Tak jak tedy?

Jestli dominantní agrese funguje? Ano funguje. Čím máte submisivnějšího a jemnějšího psa, bude Vám to fungovat o to více. Nicméně poslušnost není submisivita, pasivita, či pasivní obranné chování psa. A to je třeba si uvědomit. Pes je sobec, a tudíž je třeba pracovat s jeho motivací a rozvíjet jeho mentální aktivitu tréninkem, kdy jste oba rovnocenní partneři. On se Vám odmění aktivní poslušností, kdy dané chování vykoná sám od sebe, protože mu z toho něco kápne, tedy přilepší si svoji situaci ;) Pokud pes koná chování bez toho, aby z toho něco měl, tak ho koná proto, aby vyhověl a vyhnul se něčemu nepříjemnému, nejčastěji fyzický nebo psychický nátlak. Motivujte naopak svého psa a učiňte chování, tak oblíbené, že ho pes bude rád vykonávat sám o sobě.

Váš tým Psí školy Arka "I pes k nám mluví... Naučme se mu rozumět."