Agresivní chování u psů:

 Důvody a řešení

Agresivní chování u psů je jedním z nejčastějších důvodů, proč majitelé psů vyhledávají cvičáky, psí školy, specializované kynology, atd. Tímto článkem shrnu 3 nejčastější důvody agrese u psů, se kterými se setkávám. Vysvětlím důvod agresivního chování a řešení, které používám k jeho nápravě.

Strachová agrese

Důvod:

Je motivována pudem sebezáchovy. Jedná se nejkrajnější řešení psa, když se chce vyhnout hrozbě. Prvním aktem při strachu je vždy útěk = vyhnout se hrozbě. Pokud se hrozbě nelze vyhnout je posledním řešením zoufalý útok = agrese, který má za úkol odehnat hrozbu či vytvořit prostor pro útěk.

Dokonalým příkladem je kočka zahnaná do kouta. Útok vůči hrozbě je velmi rychlý a tvrdý (veškerá energie do útoku s cílem přežít), cílem je zbavit se hrozby a utéct. Cílem strachové agrese není pokoření protivníka, ale útěk!

U psů často vidíte vyhýbavé submisivní chování a tzv. konějšivé signály (v tomto případě s cílem uklidnit hrozbu), pokud nelze zvětšit vzdálenost (utéct) a hrozbě se vyhnout, tak pes sáhne po krajním řešení jak danou situaci vyřešit = agrese. Tato bezvýchodná situace pro psa velmi často nastává poté, co majitel ignoruje veškeré signály psa (značící, že se pes cítí ohrožen) a pes nemá možnost úniku (vodítko, uzavřené prostředí, atd.)

Velmi nebezpečná je naučená strachová agrese. To je stav, kdy byl pes mnohokrát "zrazen" v jeho možnosti útěku před hrozbou a naučil se, že jediná cesta jak se hrozby zbavit je agrese. Pes tedy začne být agresivní i v situacích, kdy je možnost úniku. Tato agrese byla tedy v historii již mnohokrát opakována a odměněna (odehnání hrozby je existenční odměnou = v mozku se vytvořilo velmi silné nervové vlákno). Zde často klienti namítají, že ne vždy se mu to povede a často je ještě jejich pes je bit od druhého psa. No tady nastupuje další fenomén = přerušované odměňování (Jackpot Dopamin Efekt - popsáno prof. Sapolskym)

Řešení:

Obrovskou chybou je vystavování psa podnětům, aby si zvykl. To je lidský přístup. K navykání (habituaci) dochází tehdy, pokud dané podněty nemají pro mozek žádný význam, mozek vypne jejich zpracovávání a tím dochází k návyku. To je například socializace na ruch města, atd. Podnět, který ale vzbuzuje v psovi strach, má existenční význam.

Vystavování psa podnětům, z kterých má strach, aby došlo k návyku se může povést pokud dané podněty se budou dostatečně opakovat, nebudou psa nijak ohrožovat a pes bude mít stabilní nervovou soustavu. V opačném případě se celá reakce psa ještě zhorší!

Velmi často také dochází k paradoxu například na socializačních procházkách pro reaktivní psy. Kdy pes je ve velké  skupině psů v pohodě, ale pokud je psů méně, je opět agresivní. Velké množství podnětů (hodně psů) způsobí, že je přetížena nervová soustava, aby nedošlo k poškození, mozek vypne zpracovávání podnětů (vnímání psů). Naoko se tak zdá, že se pes zlepšuje, ale opak je pravdou.

Nejdůležitější je prevence = socializace a rozvoj psa. Co to znamená? Rozvinout psa v sebevědomého a samostatného jedince, který je připraven na nástrahy života. Tady spousta majitelů psů dělá tu chybu, že psa úzkoprse chrání v nejhorším možném věku a světe div se, vyroste velmi labilní jedinec. Řídím se dvěma pravidly:

  1. Nejlépe socializovaný pes je pouliční pes - Proč tomu tak je? Je pouze pes a prostředí, nikdo mu nepomáhá. Poučení? Zasahujte, jak nejméně je to možné.
  2. Chcete, aby se Váš pes cítil bezpečně, nebo chcete, aby byl statečný? - Nevyhýbejte se nepříjemným zážitkům, tím psa učíte, že na ně bude jen citlivější. Naučte Vašeho psa se s tím vyrovnat a překonat to. Chtějte, aby si bišonek myslel, že je pracovní malinois.

Co se týče socializace se psy. Nedovolte, aby Váš pes byl ve skupině nejslabší. Ideální je, aby byl tzv. uprostřed třídy.

Pokud již máte dospělého zaměřte se na dva důležité okruhy:

  1. Rozvoj psa - zvýšení sebevědomí a samostatnosti - nutné pro zvýšení odolnosti nervové soustavy
  2. Poslušnost v extrémních situacích - nutné pro ovládnutí a přesměrování agrese (vytvoření silnější nervového vlákna než byla původní strachová agrese)

Jak zvýšit sebevědomí a samostatnost? Inspirujte se ve "working dog" komunitě, kde rozvoj sebevědomí a samostatnosti je alfou a omegou pro pracovního psa. Nejlepším řešení je SHAPING. Ale ne ten, co přišel ze světa mořských savců (co nejmenší kritéria, z důvodu bezpečnosti nevyvolávání frustrace, atd.) a v pejskařině se nazývá klikrtréninkem, či tzv. pozitivkou. Pozitivkářská ideologie dělá psy paradoxně ještě slabšími a méně odolnými, to nyní nechceme. Doporučuji Shaping pro working psy - NePoPo® Shaping. Neuvěřitelně rozvíjí psy, co se týče sebevědomí, samostatnosti, tvrdosti, atd.

Dominantní agrese

Důvod:

Pokud si pustíte nějaký dokumentární pořad o přírodě všude vidíte souboje o zdroje: potrava, území, voda, samice, hierarchické postavení, atd. Tyto souboje vidíte od hmyzu až po lidi. Obecně samci jsou agresivnější, to neznamená však, že samice nejsou. Ne nadarmo k sobě nedáváme, býky, hřebce, atd. I zde vznikla lidová věta, kdy na Vás jiný majitel volá s tím, zda Váš pes je samec nebo samice, a až poté svolí k případnému kamarádění psů.

Dominantní (sociální) agrese je zakotvena hluboko v každém živočichovi, který tvoří nějaké společenství (proto sociální agrese). Cílem sociální agrese je pokoření protivníka (konkurenta). U tvorů tvořících složité sociální struktury (vlci - předci psů) se vyvinula ritualizovaná agrese. Ritualizovaná agrese řeší spory s konkurentem omezeným bojem, který šetří energii a předchází zranění zvířete (to je to, co často vidíme, spousta řevu, ale žádné zranění). Cílem ritualizované agrese není zranit protivníka, ale ovládnout ho.

Čím větší je protivník konkurentem a čím větší má zdroj hodnotu, tím větší je agrese a její síla. Některá plemena (málo prošlechtěná, pracovní - zde je to žádané, atd.), ale i jedinci jsou geneticky dominantnější a agresivnější. Tato forma agrese je tedy zcela přirozená, je třeba ji však naučit psa ovládat.

Je opět velmi nebezpečná naučená dominantní agrese. Agresivní chování, které bylo opakovaně odměněno (pokoření protivníka = vytvořilo se velmi silné nervové vlákno). Tento pes poté bude mít vždy v konfliktu tendenci sahat právě k agresivnímu chování.

Řešení:

V první fázi socializace: ta je často již poškozená nepřítomnosti otce - on je ten první, kdo ukazuje psovi mantinely, učí ho ústupu (submisi) a tzv. psímu chování. Ve "working" komunitě jsou velmi často využívány tzv. chůvičky (zkušené fenky), které naučí nové štěně psímu chování (dominanci, ale i submisi). Pokud chodíte na socializace štěňat, opět se snažte, aby Váš pes byl tzv. uprostřed třídy (ani nejslabší (submise), ani nejsilnější (dominance), ideálně uprostřed).

Poslušnost v extrémních situacích - nutné pro ovládnutí a přesměrování agrese (vytvoření silnější nervového vlákna než byla původní dominantní agrese). Dominantní agrese již nesmí být odpovědí k řešení konfliktů. Psa je nutné naučit jinou cestu k řešení konfliktů, nástrojem budou cviky poslušnosti.

Agrese z frustrace

Důvod:

Frustrace vede k agresivitě. Nejčastější důvod k frustraci je překážka. Tou je nejčastěji vodítko nebo plot. Pes chce za jiným psem, ale plot nebo vodítko mu to nedovolí. Tato překážka vyvolá frustraci v organismu, které je ze začátku ventilováno taháním, štěkáním, kňučením, atd. S dalším opakováním a často i dospíváním psa se však objevuje agresivní chování. Každým opakováním je toto chování ještě posilováno až se pes agresivně zmítá na vodítku.

Toto je důvod, proč psi, kteří se nebojí (rozdíl od strachové agrese na vodítku), jsou často agresivní na vodítku, ale když jsou na volno, je vše v pořádku. Blokáda vodítkem je příčinou. Z tohoto důvodu po celém světě vznikla řada programů, která by se dala shrnout do hesla: "stop seznamování psů na nataženém vodítku".

Řešení:

Poslušnost - naučit psa se pomocí poslušnosti chovat v přítomnosti jiných psů. Pomocí poslušnosti ho učit seznamování psů.

Shrnutí

Proč je agresivní chování často vyhledávaný problém je zcela zřejmý. Soužití se psem, který často používá agresivní chování není snadné a nazapadá do obrazu poklidného společenského soužití. Náprava tohoto chování je však velmi těžká, protože vyžaduje po psovodovi dlouhodobý trénink, silnou vůli, rozšířené teoretické a praktické znalosti v oblasti kynologie, píli a disciplínu. 

Ovládání agresivního chování vyžaduje vysokou úroveň poslušnosti. Vyžaduje poslušnost (kontrolu psa) i v situacích, kdy je odměna slabší než prostředí (lidově - v těchto situacích psa nezajímá Vaše odměna, kterou máte u sebe = konec pozitivního tréninku). Je třeba skrz poslušnost naučit psa ovládat své touhy a emoce. Jak toho dosáhnout?

Inspiraci opět můžete hledat ve "working" komunitě, kde ovládáme velmi genetické silné psy. Pokud umíme naučit psa STOP ATTACK (odvolání psa z útoku na figuranta), umíme naučit psa odvolání od zvěře, či z agrese na jiného psa. Principy učení jsou stejné jako pro pracovní malinu, tak pro agresivního bišonka.

Uvedené druhy agresí jsou ty nejčastější, se kterými se setkávám. Jsou popsány pro bližší pochopení problematiky. Samozřejmě se objevují i různě promíchané, či extrémní formy, či další druhy jako lovecká agrese. To ale není cílem tohoto článku.


Pravidelné hodiny pro agresivní a problémové psy:

  • středa - Praha
  • čtvrtek - Ml. Boleslav
  • individual v Kostelci nad Labem po telefonické dohodě nebo emailem